Je lepší VOŠka nebo vejška?
Studenti i veřejnost si občas neumí zařadit vyšší odborné školy (VOŠ) do našeho vzdělávacího systému. Jedna skupina se domnívá, že mezi vyšší odbornou školou a vysokou školou není žádný rozdíl, druhá, početnější, si pak myslí, že vyšší odborná škola je vysoká škola druhé kategorie. Spíše méně se pak vyskytují názory, že VOŠ je nadstavbou střední školy, vlastně takovým pomaturitním studiem. Jak je to tedy doopravdy?
Studijní oddělení EUROPEAN COLLEGE se někdy setkává se studenty, kteří úspěšně složili přijímací zkoušku, a kteří si studium nakonec rozmyslí se zdůvodněním, že ke studiu nenastoupí, protože se dostali dodatečně na vysokou školu. Podobně pak naše řady opouštějí někteří studenti vyšších ročníků se stejnou argumentací. Paradoxem je, že mnoho z nich se k nám pokouší po zkušenosti z vysokoškolského studia zase vrátit. Zároveň opačně zaznamenáváme velké množství studentů, kteří chtějí po vysokoškolské zkušenosti projít přijímacím řízením na EUROPEAN COLLEGE buď v průběhu samotného vysokoškolského studia, nebo po jeho ukončení, protože zjišťují, že jim chybí praktické kompetence nebo zákonná kvalifikace.
Jsme přesvědčeni, že níže uvedené shrnutí, vtěsnané do pěti bodů, pomůže všem při rozhodování a zajistí, aby uchazeč studoval a také dostudoval ten typ školy, který je pro něj nejvhodnější, a naše škola vzdělávala a udělovala tituly těm, u nichž to má smysl. Máme za to, že neexistuje horší nebo lepší typ vzdělání, ale jen vhodnější nebo méně vhodné studium. Co může být smysluplné pro jednoho studenta, může postrádat smysl pro jiného. Někdo se spíše rád učí z knih a streamů, pro jiného je vhodnější učit se napodobováním a praktickou zkušeností bez zbytečné teorie. Zejména pro tu druhou skupinu studentů jsou lepší vyšší odborné školy.
Vymezení
Vyšší odborná škola – nebo-li VOŠ, je typ školy, který byl zařazen do české vzdělávací soustavy v devadesátých letech minulého století na základě zahraničního vzoru s cílem umožnit nabídku praktičtější formy vzdělávání vysokoškolského typu. Je ve stejné kategorii jako vysokoškolské bakalářské studium a je srovnatelné s tzv. „colleges“ v angloamerickém vzdělávacím systému.
Tyto školy se nacházejí ve většině okolních zemí a nejrozšířenější jsou v Nizozemsku, kde dokonce dominují nad vysokými školami. Studium je nejčastěji 3leté a po absolutoriu obdrží student neakademický (tedy praktický) titul Diplomovaný specialista, ve zkratce DiS. V České republice existuje přibližně 150 VOŠ, na kterých studuje asi 20 000 studentů, tedy okolo 130 studentů průměrně na jednu školu. Získané kredity studia mohou být použity v prostupnosti do následujícího vysokoškolského studia.
Vysoká škola poskytuje nejčastěji 3leté programy bakalářského typu (titul Bc.) a navazující 2leté programy magisterského typu (titul Mgr., Ing.). Je zaměřena více teoreticky, zejména v magisterských programech. Nesoustřeďuje se tolik na praxi, ale spíše na výzkum a publikační činnost. V České republice je přibližně 50 vysokých škol.
EUROPEAN COLLEGE je největší a rovněž nejstarší vyšší odbornou školou u nás. Ve všech jejích školách studuje nyní přibližně 3200 studentů, což je asi 16% ze všech ostatních 150 škol. Největší vyšší odborná škola EUROPEAN COLLEGE je ta ostravská, kde je nyní 1400 studentů, což je 10x víc, než na průměrné škole a jen samotná EUROPEAN COLLEGE Ostrava je největší v ČR. EUROPEAN COLLEGE je i nejstarší vyšší odbornou školou. Její součásti vznikaly v různých obdobích, ale první škola vznikla v Olomouci již v roce 1991. Slavíme právě 35let výročí.
Podobnosti
Vyšší odborná škola, stejně jako vysoká škola, patří do oblasti terciárního vzdělávání. Jedná se tedy v obou případech o instituce podobného typu a v mezinárodní klasifikaci ISCED je jimi nabízený základní titul ve stejném stupni studia. Konkrétně ve stupni ISCED 6 se nachází programy vyšších odborných škol a rovněž bakalářské programy vysokých škol. Programy vyšších odborných škol a vysokých škol odrážejí nabídku v různých oborech lidské činnosti a podléhají shodně podmínce akreditace, tedy zhodnocení zajištění výuky po personální, materiální a finanční stránce. V České republice od roku 2025 nově akredituje studijní programy vysokých škol i vzdělávací programy vyšších odborných škol jednotný státem zřízený nezávislý Národní akreditační úřad pro terciární vzdělávání.
Systém studia na vyšších odborných školách i na vysokých školách je velmi podobný a liší se pouze drobně v názvosloví. V zásadě se studijní rok člení na semestry (období), studijní povinnosti se ověřují zápočty a zkouškami, účast na seminářích je spíše povinná a účast na přednáškách většinou nepovinná. Na konci studia se zpracovává klasifikační práce (absolventská, bakalářská, diplomová…) a probíhá státní (absolventská) závěrečná zkouška. Po úspěšném absolutoriu obdrží student titul (neakademický nebo akademický). V obou případech mají studenti podobná práva a povinnosti, stejný nárok na status studenta a podobnou možnost zahraničních výměnných pobytů, zejména v programech ERASMUS+.
EUROPEAN COLLEGE se snaží využívat podobnosti s vysokoškolským studiem a zajistit svým absolventům další přidanou hodnotu. Vychází z vysokoškolského zákona, podle něhož může vysoká škola uznat až 60 kreditů studia na vyšší odborné škole při vysokoškolském studiu, což odpovídá uznání jednoho ročníku studia na vysoké škole. Absolvent EUROPEAN COLLEGE pak může nastoupit až do druhého nebo třetího ročníku vysoké školy. Vždy samozřejmě za předpokladu, že studijní programy na vyšší a vysoké škole jsou sladěné. Proto se EUROPEAN COLLEGE účastnila několika rozvojových programů Evropské unie a zavedla modulový a kreditní systém, čímž umožňuje svým studentům velmi dobrou prostupnost do vysokoškolského studia. Také samotné akreditace studijních programů přizpůsobuje této skutečnosti. Mnoho výhod v dalším vysokoškolském studiu nabízí i zřizovatel EUROPEAN COLLEGE, tedy její mateřská Evropská výzkumná univerzita.
Rozdíly
Zásadní rozdíl je již ve faktickém cíli a pojetí obou typů škol. Vyšší odborná škola se soustřeďuje na praktickou stránku vzdělávacího programu a součástí výuky je v rámci jednotlivých předmětů více praxe než teorie. Teoretický základ je vždy přítomen, ale předpokládá se masivní zapojení praktických poznatků. Také povinná smluvní praxe je řádově v několikanásobně vyšším rozsahu než na vysokých školách. Využívá se klasického principu Learning – by – doing, za jehož rozvoj byla udělena i Nobelova cena.
Podstatná většina vysokých škol nemá ve svých akademických studijních programech téměř vůbec žádnou praxi, zatímco vyšší odborná škola má praxi u smluvních partnerů vždy. Tedy vysoké školy řeší, a to ještě spíše ojediněle, jestli praxe bude součástí studia, zatímco vyšší odborná škola hlavně zvažuje, jak vysoký bude její podíl.
Často opomíjeným rozdílem je i skutečnost, že vyšší odborné školy se zaměřují více na jazykové kompetence. Zákonnou povinností vyšší odborné školy je jazykově vzdělávat vlastní studenty až do absolutoria a i samotné absolutorium má u všech oborů povinnou jazykovou část. Výuka není nikterak dogmatická a zaměřuje se spíše na jazykové kompetence daného oboru a praktickou terminologii. Student vyšší odborné školy tak získá několik let „jazykového kurzu“ zdarma. Na vysokých školách se dobrá znalost jazyků předpokládá. Na vyšších odborných školách se jazyk spíše naučíte nebo doučíte.
S výše uvedeným souvisí také základní rozdíl v typech pedagogů. Podmínkou akreditace akademických studijních programů na vysoké škole je významná publikační a vědecká činnost vyučujících, zatímco podmínkou akreditace obdobných programů na vyšší odborné škole je vhodné vysokoškolské vzdělání a praktická zkušenost. Mnoho z vysokoškolských pedagogů tak v praxi nikdy nebylo a učí spíše teorii z knížek a výzkumu. Naopak člověk bez praktických zkušeností se na vyšší odborné škole nikdy nevyskytne.
Jednou z podmínek akreditace studijních programů na vysoké škole je u garantů programů i předmětů jejich akademická kvalifikace (Ph.D., doc., prof.) a s tím související výše souhrnného pracovního úvazku, který by měl být mimo vysokou školu pouze okrajový. U VOŠ taková omezení nejsou, a tudíž mohou být v podstatně větší míře vyučujícími úspěšní lídři daného oboru z praxe.
Vysokoškolské akreditace sledují zejména naplnění určitých, zejména teoretických standardů, zatímco u VOŠ se zohledňují do větší míry praktické kompetence. Zmíněné je také umocněno skutečností, že akreditované studijní programy VOŠ musí nadto být zapsány prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do tzv. školského rejstříku, a to lze učinit jen, pokud jsou v souladu s tzv. dlouhodobými záměry rozvoje vzdělávací soustavy. A ty vylučují zápis programu, o který není na trhu práce zájem, který není společensky žádoucí, a který nepodporují zaměstnavatelské svazy a úřad práce. Zápis takového programu je v přímém rozporu se školským zákonem. U vysokých škol žádné takové omezení není a vysoké školy mohou nabízet studijní programy de facto libovolně, pokud splní jejich personální a materiální zajištění.
EUROPEAN COLLEGE patří mezi tu výrazně minoritní skupinu vyšších odborných škol, která se soustřeďuje na rigorózní kvalifikaci svých pedagogů. Přesto jsou to zároveň především významní odborníci z praxe, tedy úspěšní lidé ze svého oboru. Jedná se o osobnosti, které nejsou „zaparkované“ na nějaké škole podle hesla: „Kdo umí, ten umí, a kdo neumí, ten učí“. Naši pedagogové se tolik nesoustředí na výzkum a publikační činnost jako na vysokých školách, ale o to jsou úspěšnější v praxi. Součástí EUROPEAN COLLEGE je i jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, která umožní zájemcům zdarma získat i tento státem verifikovaný a v zahraničí uznávaný certifikát.
Kvalita
Ti, kdo berou vyšší odborné školy jako vysoké školy druhé kategorie, budou vnímat jejich kvalitu spíše hůře. Avšak ta část veřejnosti, která posuzuje kvalitu praktickými dovednostmi, bude naopak považovat za méně kvalitní a méně využitelné vysoké školy.
Kvalitu je nutné určovat z definice jejího pojmu. Kvalita zjednodušeně chápána jako „praktické ocenění dobrého“. Mají-li vyšší odborné školy a vysoké školy rozdílný cíl, potom mají i rozdílné ocenění dobrého. Vysoké školy jsou bezesporu kvalitnější v generování výzkumu, publikací a dlouhodobého pokroku. Vyšší odborné školy jsou pak výrazně kvalitnější v uvádění absolventů do praxe a do bezprostředního inovačního procesu. Jako je každý jedinec jiný a pro každého je vhodný jiný typ vzdělání, tak i to, co je kvalitní pro jednoho, nebude kvalitní pro druhého. A co je vhodné, se projeví až po čase. Proto někteří naši absolventi (ale je jich menšina) uvažují o pokračování studia na vysoké škole a mnoho držitelů titulu z vysoké školy se hlásí na vyšší odborné školy.
EUROPEAN COLLEGE byla zřízena Evropskou výzkumnou univerzitou, která dohlíží rovněž na naplňování jejích standardů. Možná i proto se nijak negativně nevymezuje proti vysokým školám a nenapadá je z „nepraktičnosti“. Zároveň se nevymezuje vůči školám středním a netvrdí, že je jejich praktickou, a tudíž lepší, nástavbou. EUROPEAN COLLEGE vychází z oficiální filozofie integrace tohoto segmentu vzdělávání do české vzdělávací soustavy i ze zahraniční zkušenosti. Od roku 2025 je tato filozofie mnohem více uplatňována, a to i proto, že vyšší odborné školy i vysoké školy spadají pod stejný akreditační úřad. V zahraničí je naprosto běžné, že v terciárním, více praktickém studiu se pohybuje velká většina studujících, kterým jde o získání zejména praktických dovedností a o kontakt s lídry daných oborů, o což se naše škola pokouší.
Uplatnění
Uplatnění lze chápat ve dvojím smyslu. Zejména jde o jistotu získání zaměstnání ve studovaném oboru. K zápisu nového vzdělávacího programu u VOŠ dochází podle zákona pouze tehdy, pokud je žádaný trhem práce a získá kladné stanovisko úřadu práce a zaměstnavatelů. Zde lze považovat vyšší odborné školy za velmi úspěšné, protože díky vhodně nabízeným vzdělávacím programům a praxi u jejich absolventů u nich existuje nízká míra nezaměstnanosti, která je ve většině případů ještě nižší než u srovnatelných absolventů vysokých škol.
Často se lze u zaměstnavatelů setkat s tím, že považují absolventy vysokých škol za překvalifikované a mají obavy z toho, že jejich finanční požadavky budou neúměrné. Téměř každý vysokoškolák se asi setkal v českém prostředí s tím, že mu u nějakého zaměstnavatele byla příliš vysoká kvalifikace na překážku. Opačně je nutno konstatovat, že zejména ve veřejné sféře je pro některé pozice potřeba doložit vysokoškolské vzdělání bakalářského nebo zejména magisterského stupně, a zároveň je nutno říci, že pro některé profese obecně je nezbytné pro jejich výkon vysokoškolské magisterské vzdělání.
EUROPEAN COLLEGE nabízí osm programů vzdělávání a z doložených stanovisek úřadu práce jednoznačně vyplývá, že míra nezaměstnanosti absolventů v oboru je nulová nebo velmi nízká. Uvedené programy také pozitivně hodnotí samotní zaměstnavatelé nebo jejich svazy. Blíže viz stanoviska u jednotlivých programů. EUROPEAN COLLEGE také usiluje o dobrou pověst mezi potenciálními zaměstnavateli a o setkávání se s vlastními absolventy, kteří se stávají sami úspěšnými lídry v praxi.